Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Rentgenové vyšetření s kontrastní látkou je jiný název pro kontrastní radiografii.

Kontrastní látka je látka, která musí být pacientovi podána před některými typy vyšetření pomocí zobrazovacích metod, aby se správně zobrazily některé struktury uvnitř těla. Pokud by se tak nestalo, vyšetření by nemělo smysl. Kontrastní látka může být podána ústně (pacient např. vypije roztok), injekčně, případně formou střevního nálevu (stříkačkou skrze řitní otvor). Viz také kontrastní radiografie.

Rentgenové vyšetření (RTG) nebo zkráceně „rentgen“ je jedna ze zobrazovacích metod. Ačkoli se jedná o poměrně „starou“ metodu, která byla objevena již koncem 19. století, RTG vyšetření i nadále hraje v lékařské diagnostice stále největší roli. Je to nejlepší metoda pro zobrazení kostí, případně některých nádorů či tuberkulózních uzlíků v plicích. Viz také kontrastní radiografie.

Kontrastní radiografie neboli rentgenové vyšetření s kontrastní látkou je zobrazovací metoda založená na rentgenovém vyšetření, před nímž je pacientovi podána kontrastní látka. Toto vyšetření umožňuje radiologovi vyhodnotit struktury, které nejsou při běžném rentgenovém vyšetření jasně patrné. Jedná se zejména o některé orgány či tkáně, například krevní cévy, žaludek či tlusté střevo. Viz také -grafie, rentgenové vyšetření, kontrastní látka.

Rentgen je lidové označení pro rentgenové vyšetření.

Rentgenové záření je elektromagnetické záření, které se v lékařství nejčastěji používá k rentgenovému vyšetření. V nízkých dávkách se rentgenové záření používá k diagnostice některých onemocnění (např. zhoubných nádorů) či jiných stavů (např. zlomenin), a to snímkováním vnitřních částí těla. Ve vysokých dávkách se rentgenové záření může používat k léčbě zhoubných nádorů (v rámci radioterapie). Viz také záření.

Očkovací látka je jiný název pro vakcínu. Viz také očkování.

Legální návykové látky jsou takové návykové látky, které jsou společností (potažmo legislativou dané země) tolerovány, ačkoli mají stejnou nebezpečnost a může na ně vzniknout stejná závislost jako na nelegální návykové látky. Mezi legální návykové látky se řadí alkohol, tabákové výrobky, léky, nátěrové barvy a ředidla. S legálními návykovými látkami se setkáváme v obchodních řetězcích, drogeriích, obchodech s barvami a laky, v potravinových obchodech, lékárnách, čerpacích stanicích a restauracích. Prodej legálních návykových látek je často omezen ze zákona horní hranicí věku 18 let (alkohol a tabákové výrobky), nebo jejich výdejem na předpis (některé druhy léků).

Přídatné látky je zkrácený název pro potravinářské přídatné látky.

Halucinogenní látky je jiný název pro halucinogeny.